Jak důležitý pro vitální a energický život je pohyb asi všichni víme. Nebo to alespoň všude čteme, slýcháme to už od školy (víceméně, spíš méně), denně slyšíme novinky ze světa zdraví v rádu či v televizi.

Teď je otázkou jestli si všechny ty informace opravdu bereme k srdci nebo je jen vnímáme, ale skutečně nad nimi nepřemýšlíme a ani vlastně nevíme, co si z nich odnést, když se jedna od druhé liší a ve finále si nejsme jisti, co to ten správný pohyb a cvičení doopravdy znamená a jak by to mělo reálně vypadat.

Co chci, je shrnout v tomto článku pár všeobecných pravidel, které by měli zohlednit všichni, kteří se chtějí aktivně věnovat pohybové činnosti, ale nevědí jakou si vybrat, podle čeho se řídit, kolikrát týdně a jak náročně cvičit, aby to k něčemu spělo.

Chci pomoct v rozhodování těm, kteří si nejsou jisti, jestli zrovna ten daný sport nebo cvičení je pro ně vhodné a motivovat k pohybu lidi, co jsou toho názoru, že dokážou žít vyvážený a harmonický život i bez pravidelného tréninku.

Nezaměřuji se na profesionální sportovce, ti mají svůj přísný tréninkový plán směřovaný k výsledkům na soutěžích a vědí, že extrémní vytížení není možné udržovat věčně (ano, Jágr je možná výjimkou).

Zaměřuji se na všechny, kteří chtějí posunout svůj život o úroveň výš jen pouhým zařazením pravidelné zátěže do své denní rutiny.

Možná už pravidelně cvičíte, ale jak dlouho to vydržíte?

Není třeba se na každém tréninku zničit a odcházet vyšťavený domů rovnou do postele. Ano, může to být dobrý pocit, ale vydržíte to celý život?

Zdravý pohyb je udržitelný

Mnoho lidí si myslí, že když neodejdou z každého tréninku propocení a zničení, tak to ani nestálo za to. To je ovšem chyba. Daleko důležitější než náročnost tréninku je jeho pravidelnost a udržitelnost. Řekněte sami, co bude pro váš život více obohacující? Jít se 2x týdně zničit na basket nebo chodit se pravidelně každé ráno na 20 minut proběhnout, 1x týdně do posilovny, 1x na jógu a 1x na basket (kde se můžete eventuálně zničit).

Jestliže se chystáte zařadit sport do svého života a nikdy před tím jste se sportu nijak zvláště nevěnovali, myslete hlavně na to, že to pro vás musí být v prvé řadě zábava, v druhé řadě to musí být něco, čemu se dokážete věnovat pravidelně – alespoň 4x týdně a v třetí řadě cokoliv, co děláte, dělejte technicky správně.

Sportem se chcete uzdravit, ne zruinovat.

Proto je dobré nechat si ze začátku poradit od odborníka nebo zkušeného kamaráda, jak správně cvičit např. v posilovně. Když se do toho ze začátku, bez zkušeností, pustíte po hlavě, můžete to být zprvu fajn (porostou svaly), ale po roce, dvou zjistíte, že vás bolí klouby kvůli nesprávným návykům a v horším případě skončíte tam, kde jste začali, v tom lepším přejdete na jiný sport, ale příběh se může opakovat, a to by byla škoda.

Není to jen posilovna, kde může pohyb spíše uškodit než pomoci. Hrajete florbal s krátkou hokejkou? = bolest zad. Cvičíte judo pod vedením nezkušeného trenéra? = bolest zad, kloubů, zranění. Atd.

Čili ať už se pustíte do čehokoliv, mějte na paměti tyto hlavní důvody, proč sportujete: pro zkvalitnění zdraví, ne k jeho ničení. Pro zábavu. Pro zpestření denní rutiny.

Rutina / pestrost

Je na každém individuálně, jak zakomponuje pohyb do svých dennodenních činností. Důležité je zaprvé, abychom najeli na nějakou jasnou denní rutinu, kterou jsme schopni dlouhodobě dodržovat a zadruhé, aby tréninky nebo cvičení byly dostatečně pestré, ať předejdeme stavu, že nás daný sport začne nudit. Z toho důvodu doporučuji si týdenní program přizpůsobit tak, abychom se na každou činnost těšili a rozvíjeli tělo i hlavu celkově a nezaměřovali se pouze na jednu složku např. na svaly. Můžeme trénovat taky kondici, flexibilitu, vytrvalost. Proto je nejlepší pro rekreační sportovce například najít jednou týdně cestu do posilovny pro nabrání svalů, jednou na kolektivní sport pro povzbuzení herního ducha a nahnání kondice a jednou třeba na jógu pro trénink správného dýchání a flexibility těla. Do toho si dát sem tam lehký výběh, domácí cvičení a vy i vaše tělo budete spokojení. 🙂

Zdravý pohyb je vyvážený

Samozřejmě chápu, že každý je jinak pracovně vytížen, stejně tak, jako je každá práce jinak fyzicky náročná a proto je důležité najít harmonii právě mezi prací a sportem. Jestliže dřete 10 hodin v práci jako horník, dělník nebo řezník, je jasné, že nepůjdete po práci ještě makat do posilovny, ale naopak si půjdete odpočinout – uvolnit tělo na bazén, do sauny, jít na delší procházku se psem, na čerstvý vzduch, tak aby vám to udělalo dobře a cítili jste se odpočatí. Pamatujte na to, že nemusíme nutně trénovat jen tělo, ale stejně důležitý je i trénink hlavy – někdy je dobrá procházka a hluboké dýchání lepší než hodina v posilovně.

Na druhou stranu jestli sedíte 8 hodin v kanceláři, tak není důvod, proč nezajít po práci na nějaký kruháč nebo kolektivní cvičení. Nicméně pokud máte právě sedavé zaměstnaní nebo jste student a sedíte celý den ve škole, pak vás ani 3 hodiny týdně cvičení nezachrání a je třeba pohyb zařadit častěji – nejlépe si najít nějakou činnost v práci, která pohyb vyžaduje – několikrát denně vyjít schody, vyjít ven rychlejší chůzí do obchodu, cokoliv, co vás probere a donutí hýbat se.

Stavba lidského těla není přizpůsobená k dlouhému sezení, nýbrž k pohybu.

Cvičením nebudujeme jen tělo, ale i hlavu a povzbuzujeme myšlení

Docela rád říkám, že jsem závislý. Jsem závislý na legální droze – na sportu. Jsem-li delší dobu bez tréninku, cítím se bez energie, bez nápadu, unavený. Když cvičíme, automaticky u toho musíme více dýchat a víme, že dýchání je nezbytně důležité pro správné okysličování mozku, rozpínání cév, čistější myšlení. Jestliže dýcháme více, rychleji – okysličujeme mozek více a tím pádem se po zátěži cítíme lépe – volněji.

Není to airways, po které volně dýcháme, je to sport.

Navíc jakoukoliv pohybovou aktivitou uvádíme do chodu produkci hormonů endorfinů, které jsou obecně nazývány jako „hormony štěstí“ – pronikají z těla do mozku a způsobují nekontrolované pocity radosti a dobré nálady – to je jedna vědecká teorie. Druhá, modernější teorie, říká, že tyto příjemné pocity nezpůsobují endorfiny, nýbrž endokanabinoidy – látky podobné konopí, které si lidské tělo dokáže vyrobit samo.

Ať je to jedno nebo druhé, je to ve finále úplně jedno (jestli se v tom teda nechcete nimrat a rozebírat vědecké teorie). Důležitý je fakt, že i přesto, jak může být první krok dlouhého běhu nebo skok do bazénu velmi náročný, je jasné, že jakmile to rozběhnem/ rozplavem, na konci nám bude líp, i když budeme fyzicky unavení. Budeme se cítit svěže, nabitě, energicky. Zřejmě všichni sportovci jsou závislí na tomto stavu.

Ve zdravém těle zdravý duch.

Řiďte se tímto heslem, odpočívejte aktivně dokud to jde a dělejte tak, ať to jde co nejdéle.