Od mala mám v srdci jeden sport, na který nedám dopustit, vždy budu podporovat jeho rozvoj a dělat vše pro rozkvět jeho existence. Sport, který mi zformoval život a poslal mě mou správnou – jemnou cestou.

JUDO je japonský sport a vychází z učení starých mistrů Ji-jitsu, obranného bojového umění využívající sílu a energii protivníka spojenou s obranými údery a kopy. Judo vzniklo jako mírnější směr Ji-Jitsu bez kopů, bez úderů, bez následné destrukce protivníka. Čili idea juda je „pouze“ získání kontroly nad protivníkem, aby nebyl schopen dalšího útoku. V japonštině JUDO znamená doslova „Jemná cesta“.

Nicméně dnešní judo je opravdový olympijský sport, kterému se těší čím dál tím více nadšenců i hlavně díky našemu čerstvému olympijskému vítězi jehož jméno  neuniklo ani těm nejméně zaujatým olympijským fanouškům. Lukáš Krpálek přivezl z olympijského Ria historicky první českou zlatou medaili pro naše judo a vyhrál tak nejen nekonečnou čest a slávu, ale způsobil tím obrovský rozkvět tohoto sportu a otevřel dokořán brány všech judistických klubů po ČR pro děti i dospělé.

Proč na judo?

Jestli jste v pozici rodiče a váháte, zda dát syna či dceru na judo, právě přestaňte váhat a přečtěte si následující hlavní důvody proč je judo bráno jako jeden z nejvíce edukativních učení pro děti, ne-li nejedukativnější sport na světě – čili dá vašemu dítěti do života více než škola.

První kroky malého judisty po žíněnce vedou směrem na zem, kde se jen válí, převaluje, plazí s ostatními dětmi, po ostatních dětech, hraje si, osvojuje si kontakt s ostatními dětmi, aby se nebálo následného styku s protivníkem, ale vzalo to již jako součást hlavního pohybu – chvatu. A co víc, děti se prostě rády válí a plazí, hrají si – a tak to přesně dělají, je to přirozená cesta. Z tohoto zprvu nemotorného válení vzejdou první kotouly, sudy, hvězdy, stojky na hlavě, na rukou, překoty, přemety, salta – a máme základy gymnastiky, která je jeden z hlavních pilířů juda.

Respekt a úcta

Judo není jen sport, je to umění, ale nejen umění boje, ale hlavně umění respektovat soupeře, přijmout prohru a vzít si z ní něco do budoucna. Je to cesta bojovníka, pokorného, uvědomělého a nápomocného. Je to životní filozofie. Děti se učí přijmout prohru, učí se vzdát soupeři, když poznají, že mají dost. I když je soupeř agresivní a povýšený, ukloní se mu a nechají ho jít si vlastním směrem.  Na začátku tréninku / zápasu se ukloní trenérovi, trenér učencům jako projev úcty a vzájemného pochopení. Tyto vžité postoje a respektování sebe sama a druhých se nenásilně promítají i do reálného života a posilují vnitřní sílu a odhodlání k dosažení vysněných cílů.

SONY DSC

Ve zdravém těle zdravý duch

Veslování je bráno jako nejlepší sport na světě na rozvoj svalů, judo je na druhém místě.

Výborná kondice je nedílnou součástí cesty za úspěchem. Smyslem judistického boje je co nejefektivnější využití vlastní síly a podmanění si útočné energie protivníka. K zapojení, co nejširšího spektra síly vlastního těla je zapotřebí mít kontrolu nad svými svaly – a toho sportovec docílí pouze zapojením maximálního počtu svalových oblastí, včetně hlubokých stabilizačních svalů schovaných pod svaly povrchovými – těmi viditelnými. Přesto, že lidské tělo je tvořeno přibližně 600ti svaly, při pohybu se zapojí všechny dohromady a fungují jako jeden stroj – jedno unikátní tělo. Judistický trénink je složen tak, aby žádná svalová skupina nebyla ochuzena o svou dávku náporu, jestliže by byla jedna část nebo jedna strana omezena, nastala by disharmonie a tělo by se dostalo do problémů. Různé pozvedy, nadhozy, tlaky, tahy, rotace těla, dynamické výpady i statické polohy nechybí na žádném tréninku a tak se tělo dostává do formy celistvé mašiny schopné zvládnout sebenáročnější pohyb a provést chvat.

Já mám názor takový, že schopnost budování vlastního těla se odráží v životě v budování kariéry. Jestliže nejsme schopni si vybudovat silné a zdravé tělo, nejspíš pro nás bude i obtížné postavit úspěšnou kariéru a sklízet šťavnaté ovoce ze stromu života.

 

 

Jste-li judista/ judistka nebo máte dítě, vnuka, vnučku,  v judu, vězte, že je to správná – jemná cesta – k silnému, cílevědomému a pokornému nalezení sebe sama. Jestli je tento článek první  vlaštovka, se kterou se dozvídáte o tomto nádherném sportu, věřím, že se pustíte do dalšího bádání.

Mám k judu a k mé judistické rodině nejužší vztah a vždy mi bude nejbližší, ale jestliže jste se zamilovali do jakéhokoliv jiného sportu, berte na vědomí, že je to jeden z nejdůležitějších aspektů zdravého těla a mysli – aktivní pohyb a vášeň pro to, jsou nejlepší hnací motory pro všechny ostatní aktivity – byznys, rodina, láska.

Dan