Pádové techniky jsou v judu základním pilířem pro stavbu čehokoliv dalšího. A proto, na prvky těchto technik klademe v MINI judu, v judu ve škole, i při jakémkoliv jiném judistickém tréninku, největší důraz.

Techniky pádů – ukemi – jsou od svého základu vymyšleny tak, aby se při náhlém kontaktu se zemí váha těla rozložila na co největší plochu a zmírnilo se tak opotřebení svalů, kostí a kloubů – tak, aby vyspělý judista byl schopem při náročném tréninku zvládnout desítky i stovky nárazů na žíněnku bez nejmenší zdravotní újmy. Proto je nezbytné nejprve zvládnout špičkové provedení pádu a až pak se věnovat samotnému chvatu s hodem. Vše má svůj čas.

Nejmenší děti v MINI judu se učí, že tyto pády nejsou nezbytné pouze pro judo, ale je výhodné je umět, protože při jakékoliv běžné činnosti – hra, běh, jízda na kole, na koloběžce, na lyžích – se stává, že dochází k pádu a je dobré vědět, že díky zmáknutí UKEMI se může zmírnit následná bolest a obejít možné zranění.

Viděl jsem, že díky krásnému judistickém pádu se například motorkář zachránil před téměř jistou cestou na vozík.

Video zde.

A i já sám jsem zažil několik momentů (po pádu z kola, ze snb), kdy jsem během cca 0,576 setin sekundy padal, nějakým způsobem roloval, zvedal se a stál opět na nohách vedle kola (nebo na snb). Nebylo možné, abych nad tímto žádným způsobem uvažoval, ale mozek už má zakódovaný signál pro bezpečný pád a bez uvažování ho použil v pravou chvíli a zachránil mě tak před zraněním.

Video na našem facebooku.

Myslíte, že by se něco takového mělo povinně učit už na základních školách? (školkách?)