Je to všestrannost.
Nejen pohybová, ale i mentální.
Judista se neučí jen kotouly, hvězdy, pády a chvaty.
Judista se učí pokoře, cílevědomosti a fair-play.
Umět hodit soupeře přes rameno je jedna věc. Pomoct mu vstát, podat ruku a poděkovat za zápas je věc druhá a důležitější než první.
Mým osobním trenérským cílem je vést děti – né k honbě za výsledky, ale k tomu, aby byli skvěle pohybově vybaveni a psychicky vyrovnaní – tak, aby ty dobré výsledky, ocenění a úspěchy přišly samy za nimi, a to nejen ve sportu, ale hlavně v životě.
(foto: páteční skupina Juniors)