Kdo jsem / kdo nejsem

Bio

Jmenuji se Daniel, je mi 21 a mou životní náplní je sport, pohyb a vše s tímto spojené. Celý život sportuji, hýbu se a v posledním době zjišťuji, jak je extrémně důležité skloubit správnou stravu pro nejlepší možné výkony těla nejen při zátěži, ale i při běžných každodenních činnostech. Kombinací optimální výživy s přirozeným pohybem posunuji svou životní úroveň každým dnem o něco výš a tak se snažím budovat nejlepší verzi sebe sama. Veškeré odzkoušené poznatky si ukládám a sdílím je s Vámi v příspěvcích na blogu, kde jsou přístupné Vám všem, kdo chcete zkusit vystoupit ze své pohodlné zóny a najít kvalitnější, vyrovnanější životní styl.

Proč píšu?

Protože to dělám rád. Rád předáván dál informace, o kterých si myslím, že stojí za to znát, uvědomit si je nebo si je jen připomenout. Delší dobu jsem plánoval něco publikovat, jen jsem nikdy neměl konkrétní téma, kterému bych se věnoval. Až teď. Sport a strava jde neodmyslitelně k sobě a mé nadšení pro psaní skloubené se zápalem pro správný pohyb a nový jídelníček dalo za vznik blogu JemnouCestou. Články chci motivovat čtenáře k zamyšlení nad běžnými věcmi, nad přístupem k životu a k jeho pozitivnímu vnímání, nad přístupem ke sportu i nad klasickými stravovacími návyky, které je třeba změnit.

O mém životě

Momentálně žiji už třetím rokem v Dánsku. Do Dánska jsem se odstěhoval po maturitě na sportovním gymplu v Ostravě, kde jsem se pravidelně věnoval judu. S judem jsem začal jako devítiletý kluk v Opavě, zamiloval jsem se do něj a i proto jsem se rozhodl zkusit to dotáhnout někam výš, od 15 jsem denně trénoval a zkoušel se prosadit na velkých závodech. Nicméně žádný převratný výsledek nepřišel a tak bylo po škole mým dalším velkým rozhodnutím poslechnout další velkou vášeň – cestování – a zkusit život v cizině. Dánsko je skvělá krajina s vysokou životní úrovní a hlavně s bezproblémovým studentským životem bez nutnosti příspěvků z domova, když si student najde brigádu. I přes všechny výhody Dánska se plánuji brzy vrátit a zase nějakou dobu žít v Česku. Naučilo mě mnoho, zkusil jsem si žít v mezinárodním prostředí, osamostatnit se, pracovat po boku lidí z celého světa, vyzkoušel jsem něco jiného, ale hlavně jsem zjistil, že nikde jinde než doma – v Česku – žít dlouhodobě nechci – cizina je skvělá – poznávání kultury, zkušenosti, jiné zvyky, morálka, životní postoje – dobré poznat, zkusit si to, ale rodina, nejlepší přátelé a vše spojené s domovem bude vždy jen tam. 

Nejsem svatej

Píšu o motivaci k lepšímu životu, správné stravě a celkovému zdraví. Snažím se pochopit souvislosti, které ovlivňují naše životy – jak psychika a forma myšlení, kterou používáme, ovlivňuje náš duševní i fyzický stav. Jak každá malá drobnost – na kterou myslíme, kterou sníme, co komu řekneme a co jak uděláme – ovlivňuje naší budoucnost. Vím co je špatné a co ne. Ale HLAVNĚ se snažím (a můžu, říct, že se mi to daří) žít život naplno a užívat si každého dne – a proto nic nehrotím. Se spokojeným životem souvisí být šťastný a bavit se. Přestože se alkohol asi přímo nepojí se zdravým životním stylem (nesnáším toto slovní spojení), mám rád akce s kamarády, piji alkohol, miluji pivo, dám si pizzu, hamburger, dort na návštěvě, ochutnám babiččino cukroví.. Chci říct, že nejsem mnich a neberu nic šíleně vážně. Užívám si světa. Když mám chuť na hranolky – dám si je. Když se pije – pije se. Bavím se. Mám dobrý pocit z toho, že když cca 330 dní v roce žiji a stravuji se podle nějaké ideální (mé vlastní) potravinové pyramidy, tak zbývající část roku můžu bez výčitek „hřešit“ a na mou celkovou pohodu to nemůže mít nic jiného než pozitivní dopad. 🙂

O blogu

Nepřicházím s žádnými převratnými informacemi z nejmodernějších vědeckých výzkumů. Spíš jsem se naučil rozmýšlet nad přirozenými věcmi s různých uhlů pohledu, vše vyzkoušet na sobě a až pak posílat dál. Vždy je důležité pochopit, že nic nefunguje na všechny jednotlivce stejně a každou informaci si každý musí zformovat do vlastního života jinak.  Navíc většinu faktů, o kterých píšu, někde v hlavě máte, máte o nich povědomí, jen si je možná neuvědomujete nebo zapomínáte. Chci tedy jednoduše připomínat přirozené věci, které se vytrácejí s moderní dobou naší společnosti, chci zdůrazňovat skutečnosti, které jsou opravdu důležité a to nejenom podle mě, ale i podle skutečných odborníků a expertů na daná témata.

Blog je pouze mým koníčkem, neživí mě, nemusím plnit deadliny, nikdo mě natlačí k dalším článkům. Dbám na kvalitu článků, nikoliv na kvantitu – a proto – když zrovna nemám nápad, chybí inspirace, trávím čas cestováním, s rodinou, s přáteli – netlačím na pilu, nelámu nic přes koleno, nepíšu. Počkám až budu mít více času a inspirace a napíšu kvalitní článek, se kterým budu spokojen. 

Já a sport

Jak píši výše – od mala se věnuji judu. Judo se pro mě stalo sportem číslo jedna a provází mě celým mým životem. V článku zde si můžete přečíst, proč si myslím, že je to nejúžasnější sport na světě. 🙂 Nicméně od koníčku přes školní náplň na sportovním gymplu se pro mě momentálně judo zase vrátilo k hobby a stal jsem se ze závodníka trenérem, kdy trénuji děti i dospělé. V poslední době jsem se začal více zajímat o pohyb jako takový, o to, co je nejpřirozenější pohyb pro člověka, jak motivovat k pohybu širší veřejnost a hlavně o to, jaký má rekreační a správný pohyb pozitivní dopad na lidské zdraví.

Doufám, že alespoň pár lidí najde souznění s mými názory a pomůžu nejednomu čtenáři nakopnout k něčemu, k čemu se nedokáže odhodlat.

A tak to je.